Titulní strana

Tak já do toho šlápnu…

Butthurt kolem Fialy (profesora) a jeho “homofobní pasáže” je krásnou ilustrací aktuální doby.

Četl jsem to asi třikrát, a můj pocit byl podobný, jako když čtu některé “konzervativní pohledy” jiných lidí. Nesouhlasím s tím, jak to vidí, a kroutím hlavou.

Na rovinu, jeho vyjádření o “rodině rovnající se té přirozené” je pitomé. Stejně pitomé jako jsou jiná (nikoli jeho) vyjádření, namátkou třeba to o mladých, co nic neumí a jen matlají telefon nebo že komunikace přes internet není plnohodnotná. Pitomost a pitomost. Technicky vzato je biologicky daný rozdíl, totiž ten s plozením dětí, a tam opravdu platí, že jiné svazky toho biologicky nejsou schopny. Ale to ani svazek muže a ženy, pokud jsou například neplodní, nebo žena po menopauze, nebo jakkoli jinak.

Vztáhnout to pouze na stejnopohlavní páry je pitomé a po právu zaslouží poplivat. Ne Fiala, ne jeho přesvědčení, ale tohle vyjádření. Nesouzním s ním. Jsem liberální pravičák, takže v této otázce je můj pohled úplně jiný - a “rodinu” pro mne netvoří “schopnost zplodit” (ta není u mnoha heterosexuálních svazků), ale “schopnost vychovat”.

Sorry, konzervativci: Schopnost vychovávat mají i gayové, lesby, klidně i polyamory svazky… A ano, pokud budou vychovávat, nechť jsou nadány stejnými právy v zájmu ochrany dítěte jako jiní. Právní ochrana rodiny není kvůli plození, ale kvůli výchově. Se s tím smiřte.

Ale jinak Fiala popisuje svůj osobní názor, svou víru, a tvrdí, že pro něj jsou stejnopohlavní svazky lidí něco, co nezapadá do jeho přesvědčení. To tam čtu já. “Nechtějte po mně, abych v to věřil,” OK, dobře, nechci to; je mi jedno, v co Fiala věří, dokud mi nepředepisuje, že v totéž musím věřit i já. S tím bych měl problém. “Je to můj názor a prosím, abyste ho respektovali.”

Bylo by asi laciné psát ono “nesouhlasím s tím, co říkáte, ale trvám na tom, že máte právo to říct”.

Hledal jsem tam nějakou pasáž, kde říká, že bude vždy proti, že udělá všechno pro to, aby stejnopohlavní svazky nebyly možné, že tomu bude bránit, že jeho programem je boj proti tomu… To tam není. Je tam “nebráním nikomu, aby žil s kým chce a jak chce”. Hmm. Beru to jako součást prohlášení: “Nebráním…” Skvěle, nebraň; na bránění tu je dost jiných pitomců…

Hledám tam, abych byl konkrétnější, třeba toto: “vy říkáte nám, že my nemůžeme a nesmíme mít plnohodnotné rodiny” - tyvole, fakt mi na to fantazie nestačí. Jak - nesmíme? To tam je?

Jestli hledáte homofobní a represivní vyjádření, najdete jich jinde dost a dost: o převýchově, o tom, že by neměli, měli, museli, nesměli, bože, takových hnojů je všude kolem - jen zrovna ten Fialův text to úplně není. I přes to pitomé vyjádření. Je to pohled konzervativce na svět. Pohled, který já, nebo vy, nesdílíme.

Děcka, smiřte se s tím, že něčí názor není útok na jiné názory a hodnoty. Je to jen názor; problém je, když se z něj dělá evangelium, co musí ostatní přijmout. Dokud si držíte svůj názor, je to OK. Jakmile chcete, aby ostatní museli přijmout ten váš, tak je zle.

Problém je, když si lidé pletou toleranci a přijetí. Respektive když říkají “tolerance” a myslí “přijetí a souhlas”. Fiala toleruje, i když nesouhlasí, a je to tak v pořádku. Že u toho šlape do lejna, to je jiná věc. Já s ním nesouhlasím, ale toleruju, že má jiný názor.

Řečeno slovy Herberta Garrisona v Muzeu tolerance: “Buďte tolerantní, ale ne pitomí! Podívejte, to, že musíte něco tolerovat, neznamená, že to musíte schvalovat! Kdyby se vám to muselo líbit, jmenovalo by se to tu Muzeum akceptace! “Tolerovat” znamená, že to prostě snášíte! Tolerujete plačící dítě, které sedí vedle vás v letadle, nebo tolerujete silnou rýmu. Ale pořád vás to může srát!”

Takže já toleruju Fialovi jeho víru, sám to vidím jinak, a za sebe po něm nebudu chtít, aby změnil svoje přesvědčení; chci po něm, aby - až bude při tvorbě zákona na toto téma přehlasován - respektoval, že je přehlasován. Chci, aby pak řekl “je to v rozporu s mým přesvědčením, ale je to vůle lidu, tak to respektuji a toleruji.”

Dokud nezačne stran stejnopohlavních párů zakazovat a přikazovat, jsme cajk. Chápu, že nebude podporovat, ale to po něm nechci. Chci, aby nezakazoval.

Tohle je liberalismus, volové!

Mezi lidmi, co se skepticky a kriticky zabývají záhadami všeho druhu, koluje jedno takové empirické pravidlo: “Kde se objeví UFOlogové, tam se začne objevovat i UFO.”

Kdysi jsem si platnost ověřil u záhadného lesa, kde se frekvence pozorování záhadných, tajemných a nevysvětlitelných jevů výrazně zvýšila od doby, kdy se do blízké vesnice přistěhovala paní, která se zabývá zkoumáním záhadných jevů.

Mno. A teď do žhavé současnosti…

Ten dotaz zní vlastně docela logicky:

Proč všechny český proLGBT+ organizace cíli svůj marketing primárně na lidi, který už jsou dávno k sexuálním menšinám tolerantní?

— Petr Vrána (@petrvranaa) September 6, 2021

To byste se mohli ale takhle ptát třeba na to, proč organizace proti násilí na ženách cílí svůj marketing na ty chlapy, co se chovají normálně, a nejdou to vysvětlovat tupým hovadům.

Samozřejmě zlé zlé jazýčky podotýkají, že je to mnohem snazší, a dobře se to pak vykáže v účetnictví: “Vytvořena kampaň”. Popřípadě se vykáže i její impakt, to znamená, že jí vidělo X set tisíc lidí na internetech, a je to dobré…

To, že přesvědčovat přesvědčené a vzbuzovat v nich pocit viny za hříchy, které nedělají, vede k averzi, to by mohl dodat jen velmi zlý jazýček…

A připomínat v takové souvislosti, že kde se objeví spolek aktivistů, co řeší nějaký problém, tam se začne ten problém objevovat nápadně častěji, to už ani není zlomyslnost, to je hotový útok na společenské zřízení, že?

Mám v zásobníku námětů (ano, mám zásobník námětů) poznámku, cituju: “Přepíčený reakce!” To první slovo, pokud neznáte, znamená něco jako přehnaný, přemrštěný, afektovaný, jen mnohem… však víte, mnohem víc!

Párkrát jsem se toho tématu dotknul, když jsem popisoval úplně hysterické reakce twitterového davu na banální věci. Jeden každý z nich má dojem, že se to dotklo jeho cti, a přijde o svém ublížení referovat. Nevím, jestli to je nějaká specialita kindertwitteru, nebo jestli to je obecný jev, který si vyvolají sociální sítě zploštěním a zkrácením sdělení, nebo snad se to vztahuje jen na lidi, co jsou centrem vesmíru, a proto vše, co se děje, se nějak týká jich samotných, to těžko říct.

Ale výsledek je vždycky hejníčko až hejno lidí, kteří vás nesledují, nesleduje je nikdo z lidí, které sledujete vy, ale přesto máte pocit, že každému z nich bylo hrozně, až nepřístojně ublíženo a ukřivděno tím, že přečetl váš tweet, a co víc: že jeden každý z nich to klade za vinu vám, ano, vám osobně!

Aniž by byť jen na půl sekundy přemýšleli nad tím, že to je jejich věc, jejich problém, protože to oni se rozhodli přečíst můj tweet; to jsem nebyl já, kdo se rozhodl ho napsat jim.

Nějak takhle (včetně českých titulků):

Asi tak.. pic.twitter.com/VC7bFBD7qb

— Aqvarius (@Aqvarius1) September 6, 2021

Taková historka…

Byl jsem v páté třídě. Ve škole, kam jsem chodil, jsme měli školníka, který káral nezbedné žáky tím, že je tahal za pejzy (mám na mysli tu část vlasů před uchem, pokud nevíte). Nezbedný žák byl pro něj každý, kdo nechodil ve dvojstupu atd.

No a jednou, takhle před dílnama, jsem ukazoval spolužákovi svítící céčka (pokud nevíte, pogooglete si), a abych to lépe demonstroval, vlezli jsme si na chodbu k dílnám, kde byla tma. A tu najednou školník, a začal mě tahat za vlasy.

No co, nakopnul jsem ho do holeně. Dvakrát. Pak pustil a začal řvát, že to teda ne, a šel za třídním, že jsem ho napadl. Třídní vyšetřoval, já jsem nepopíral, že jsem ho nakopnul, ale trval jsem na tom, že on si začal. Třídní oponoval, že on může, že mě oprávněně trestal, a já jsem na to řekl, že mě nemá co tahat za vlasy, a že se mu omlouvat nebudu.

Rodiče byli voláni do školy, ale co si pamatuju, tak to doma žádné dozvuky nemělo. Jen školník přestal tahat děti za vlasy.

Takže vlastně dobrý, ne?

Change my mind, jak se říká, ale bude to komedie…

Zkoušel jsem si to na Twitteru, a sjeli tam všechny možné bolšánské fígle. Namátkou:

• pravicová témata jsou pravicová, levicová jsou obecně lidská
• privatizace dobra a dobrých slov pro levici
• a pravice zase bije černochy
• sobecký pravičák vidí v levicovém dobru akt msty…
• nenávidíte neziskovky (cože? - pozn.aut.)

Fajn, takhle jsou karty rozdané, a teď k věci:

Bavíme se o nové levici, o levici ze 70. let a dál. Ne o starých socanech, ne o podobných hnutích. Bavíme se, aby bylo jasno, o zelených, progresivistech, všelijakých bojovnících za práva jiných, až po woke.

Když to pozorujete zvenčí, nedává to smysl. Bojují proti hladu, ale taky proti GMO. Proti emisím, za elektromobily, ale proti jaderné energii. Proti autům. Proti letadlům s turistama. Za rovnoprávnost, ale za zvýhodnění žen. Taky trochu proti turismu. Někdy jde jedno proti druhému, někdy to jsou věci, které vlastně ničemu nepomáhají, jen dobře zní. A někdy to jsou ryze ideologické podivnosti.

Dokud to je jedno každé zvlášť, máte tendenci to podporovat. Však co je špatného na tom dopřát ženám seberealizaci? Co je špatného na tom chránit přírodu? Co je špatného na tom varovat před… něčím? Co je špatného na tom šetřit? Co je špatného na tom zastávat se slabších? Že?

Tenhle argumentační klam, zvaný Hastroš, udolá kdejakého nezkušeného diskutéra. Odpověď zní: Špatného na tom není nic. Na jedné každé věci není nic špatného. Všechny dohromady ale skřípou. Naráží na hranice lidské povahy i fyzikálních zákonů. Pokud se stanou všechny, bude problém.

Nová levice vám na to odpoví, že jediný problém mají staří bílí mužové, kteří neunesou konec svého patriarchálního utlačovatelského světa. Stará levice by vám řekla, že problém mají jen vykořisťovatelé. Podstata stejná, slovník jiný.

Pravé furore nastane ve chvíli, kdy zkusíte navrhnout postup, který by mohl fungovat bez drastických omezení. Správný nový levičák se vymrští jak bodnutý Engelsem a spustí, že pravice sobecky zase myslí jen na to, jak si zachovat vlastní výhody a … však víte, kapitalisti, vykořisťování, utlačování, sobeckost, nesolidárnost a všechno to ostatní, co levice tak ráda říká o oponentech, aby si mohla privatizovat pro sebe “slušnost”, “solidaritu” a “pomoc”.

I po sto letech zůstává nepřítel (ne protivník, ne soupeř: nepřítel!) stále stejný: Bohatý Západ, který vykořisťuje, utlačuje, drancuje zbytek světa, který si domýšlivě myslí, že jeho hodnoty jsou světově univerzální a že má právo je ostatním nutit. S těma dělníkama to moc nevyšlo. Bohatý hnusný kapitalistický globalistický Západ dokázal i těm dělníkům zajistit lepší živobytí, než východní předvoj dělnictva (a levice v tom sehrála zásadní roli, viz dál). Tak se holt musí starý třídní boj nahradit novým bojem skupin. Mladí proti starým, ženy proti mužům, nonbinární proti binárním, nebílí proti bílým, všichni proti WASP, venkov proti městu, …

A v tu chvíli je jasno - Solženicyn měl pravdu, když psal, že komunistům je tak nějak u prdele to, jak se má dělník. Jim jde o to, aby mohli vládnout, a aby z pozice vládnoucí síly mohli potrestat ty, které nenávidí: boháče, úspěšné, schopné… Ty chce komunista ponížit, ty chce potrestat, těm se chce mstít za svůj posraný život, a ty potřebuje eliminovat, aby neohrožovali jeho vládnutí.

Nová levice, zvenčí nahlíženo, nechce primárně pomoct ženám, minoritám, běžencům, planetě, cyklistům atd. Ne, to je jen druhý plán, vedlejší efekt. Důležitější je pro ni potrestat nepřítele tím, že mu zničí jeho privilegia. Privilegium spotřebovávat, jezdit autem, říkat co chce, myslet si co chce, mít práci jakou chce, chovat se individualisticky… Nová levice si pomoc planetě, ženám, minoritám bere jako vehikul pro druhou část své mise. Důležitý je pro ni totiž převýchovný aspekt, takže hledá řešení, které potrestá kapitalisty, úspěšné, samostatné, individualistické, liberální, pravicové, bohaté, …

Proto jim tolik vadí cokoli, co má potenciál zlepšit situaci, pokud to v sobě neobsahuje nějaký trest za prostopášnost bílého bohatého Západu. Nějaký prst Boží za rozmařilost. Proto jsou proti věcem, které jsou ověřené a fungují. Ty jim nejsou dost dobré. Ty netrestají! Jaderné elektrárny, technologický pokrok, globalizace, …

Stejně tak hledají vždy takové vysvětlení jevů, které ukazuje prstem na bohatý bílý Západ coby viníka. Proč je málo žen vědkyň? Proč je málo černošských vědců? Proč nejsou ženy v politice a v managementu firem? Ze všech možných vysvětlení si vyberou nikoli dle relevance, ale podle toho, zda říkají, že to je proto, že bílí muži k tomu nechtějí nebílé a nemuže pustit!

Z toho Solženicyna si zapamatujte ještě třeba to, že komunista vždycky říká: “My - a to jsi i ty!” Proto může nová levice dialekticky tvrdit, že “levice neexistuje” (pokud se to hodí). Že levice je vlastně jen pravičácké označení pro “přirozená práva každého člověka”. Proto říkají, že jejich témata nejsou přeci levicová, ale univerzální. A jen málokdo najde v sobě tolik asociálna, aby řekl: “Témata jsou univerzální, ale vaše odpovědi jsou stranické!”

Ne, vážně: Beru klasickou levici jako homeostatický pufr, jako mechanismus, který brání kapitalismu, aby se úplně urval ze řetězu, ale vím, že sama je horší pán než urvaný kapitalista. Ano, je to takové umravňování čerta Belzebubem, ale jiné nemáme.

A poslední věc: Kapitalismus a liberální demokracie sleduje novou levici, a nejen že ji nezlikviduje, ale dá jí i granty na jejich výzkum a činnost, přispěje jim na jejich média a na provoz jejich center… Udělá tohle levicové zřízení s pravicovou opozicí? Historie říká, že… Ne, moment, historie neříká nic, jen se hystericky směje!

• Iva: “Tati, co to říkáš za slova?”
• Tomáš: “No co, vy mladí přece takhle mluvíte!”
• Iva: “My jo, ale vy ne!”

Tak přesně nějak tak…

To jsme my, Jana a Matěj. Hustá dvojka. Jsem ráda, že Matěj Stropnický se mnou kandiduje za @CSSD🌹 v Praze. Oba máme dostatek elánu do boje za lidi, kteří dělají všechno správně, a přesto sotva utáhnou nájem nebo hypotéku. Děkujeme za důvěru❤️. pic.twitter.com/BQC4F6aHJD

— Jana Maláčová 🌹🍄 (@JMalacova) September 4, 2021

Hustá dvojka s houbičkama, jojo. Lysohlávky dokážou i ministryni vsugerovat pocit, že ona a zámecký proletář Mr. Řídký Knírek v pozadí jsou “hustá dvojka”. To určitě, ale musel by být rok 1991 a oni by museli rapovat v čepicích s kšiltem dozadu.

Dvojka? No, byly časy, kdy i ČSSD byla dvojka. To i taková US-DEU (pamatujete?) byla slušná dvojka, a kde je dneska? Pamatuju se, že těsně před tím, než udělali poslední pápá, natáčeli nějaký hrozně kewl hustovidejka.

Nebo tam čtu mezi řádky sdělení, že Stropnický nemá už na údržbu zámečku, i když dělá všechno správně, a tak je potřeba trošku zabojovat, aby na to měl?

Varování: Tento zápisek není pro technologické hipstery a luddity. Lidi, co se ptají, proč by měli mít kreditní kartu, když si vystačí s papírovými penězi, případně s kartou debetní, ho ani číst nemusí.

Tak.

Už jsou pryč? Ne? Nojo, no.

Já přestal fyzickou hotovost používat už před drahnou dobou. Kde to jde, používám karty, a používám karty kreditní, protože debetní, to je tak akorát nástroj na vybírání z bankomatu. A sorry, kdo jsem já, abych šel vybírat z bankomatu a pak ty papírové peníze nosil do obchodů.

Ano, občas na zatvrzelce člověk narazí, ale mizí. Pokud nejdete do stánku s buřtama u koupaliště uprostřed hvozdů - ale leckdy i tam mají terminál. Ano, někde vám napíšou, že za platbu kartou budou účtovat přirážku. Tohle je taky mimochodem skvělé téma do diskusí na Twitter, protože se vždycky objeví někdo, kdo poukáže na to, že “v Německu to je normální”. Ale jistě to není nic, co by nevyřešila sdílená kola!

Ale co, už i Pošta začala brát karty, i na Katastrofálním úřadě to jde, i parkovací automaty na ulici v některých městech mají aplikaci a platbu kartou, takže hotovost zůstává už jen v autě, na košíky a pro případy, jako je parkoviště FN Motol (možná karty berou, ale netvářili se)…

Moje banka (Air) nenabízí kreditky. Kletě. Moje druhá banka (Equa) taky ne. Takže jsem holt měl třetí, mBank, kde kreditky mají. A tak to dlouhé roky bylo.

Pak se objevil Revolut. Už jsem o něm psal, takže to nebudu rozmazávat, ale je to pro mne skvělá debetka s dobrým kurzem v zahraničí, a pěkná aplikace pro instantní platby. Revolutu podobné je Crypto.com, taky s kartou, ale fungující uvnitř hlavně pro kryptoměny.

Jenže to jsou debetky. Obdobu kreditní karty jsem si udělal na Twisto. Jasně, založil jsem si ho hlavně kvůli placení na DámeJídlo a Rohlíku, ale ta kreditka (vlastně karta k úvěrovému rámci) byla docela dobrá věc. Navíc když mi kartu v USA zkopírovali a pokoušeli se ji použít v Chicagu, tak Twisto reagovalo pohotově, takže bylo jen drobné mrzení.

Poslední přírůstek byl MallPay. Zařizoval jsem si ho kvůli předplatnému na Infu, protože se ptali, jestli by to šlo použít. Nakonec nešlo, a já tu registraci nedodělal. Jen mi čas od času psali, a nějak na začátku prázdnin jsem si řekl, že asi jo. Asi jsem chtěl něco koupit na Mallu, pak to stejně nevyšlo, ale MallPay jsem si tedy zřídil.

V podstatě to je jako Twisto: Máte úvěr, máte k němu kartu, platíte, na konci měsíce se to zúčtuje (jo, včera), a vy zaplatíte. Platbu si můžete odložit (a je to pak jako půjčka), ale já jsem ten typ, který kreditky splácí hned, takže jejich provozovatelům moc nevydělávám - ale co už, to není moje starost, ale jejich. Máte samozřejmě fyzickou kartu, máte i aplikaci, kde vidíte, co a jak, a je to integrované s Apple Wallet, takže jsem si “Mallovou” kreditku dal do hodinek a platím s ní. (Mají i Garmin a Google.)

Nemají virtuální kartu, to je takové drobné mínus. Integrováno mají s bránou ComGate, krom toho můžete přes tento účet platit na Mall.cz (logicky), u CZC, na Slevomatu, v Košíku (cz) a ještě někde.

Co mě na MallPay potěšilo nejvíc bylo, když jsem zjistil, že až do konce září jsou nákupy na benzínce s 10 % slevou. Takže mě benzín místo 32,50 stál 29,35 - sice nejsem typ, co je ochoten ujet 20 kilometrů kvůli benzínu, levnějšímu o korunu, ale zas sto pade na plné nádrži, to je fajn. (Samozřejmě by to vyřešila sdílená kola, díky za radu.)

Takže vlastně přemýšlím, jestli opravdu potřebuju držet mBank kvůli kreditce. Na rovinu říkám, že ještě jedna telemarketingová kampaň, a fakt to naše přátelství (byl jsem klientem od samého začátku) ukončíme. To rozhraní je fakt divné a pořád jsem si nezvykl. Aspoň že přestali s gamifikací.

PS: Když si MallPay pořídíte přes tento odkaz, dostaneme oba (vy i já) slevu 500 Kč na nákupy.

Je to záhada, to vám povím.

Máte uvařené jídlo ze včerejška. Už je studené. Chcete ho sníst, tak si ho ohřejete, a pak, než ho začnete jíst, si ho foukáte nebo jinak chladíte.

Totéž s přihřívaným čajem: málokdo si ho ohřeje na těch cca 37 stupňů, aby byl “akorát”. Všichni ho zahřejou na víc, a pak čekají, až vystydne.

Jídlo ohřáté na pojídací teplotu zkrátka není “to ono”. Musíte ho přehřát, a pak vychladit.

Jak říkám: záhada!