Ostatně soudím, že by se měla začít vyučovat alternativní matematika.
Zcela vážně!
Bylo by to stejné jako matematika. Byly by tam číslice, čisla, různá znaménka a taky sem tam písmeno, ale ve skutečnosti by šlo o hermeneutické symboly, jejichž vzájemné postavení by udávalo emoce, osud, popřípadě vibrace. Ze známých operací by fungovalo jen sčítání, ovšem říkalo by se mu tránájána a sčítalo by se od nejvyšších řádů k nejnižším. Existovala by i operace, nazývaná exponenciál, ale vyjadřovala by, jak moc šťastná je určitá kombinace symbolů.
Že mi kopuluje, neboli vulgo řečeno jebe? Kdepak. Zkuste si to představit: Máte děcko, na matiku blbé jak dlabané necky, které se orosí při představě, že počítá 7 % z 250, tak co s ním? Jste smíření s tím, že půjde dělat nějakou práci, kde matematiku nebude potřebovat. Má mu snad v úspěšné kariéře dýdžeje, youtubera, hotelového animátora, prodavače v autobazaru nebo vládního zmocněnce bránit špatná známka z matiky? Nechť absolvuje alternativní matematiku!
Počkejte, počkejte, už slyším, jak někteří z vás volají, že alternativní matematika je sice moc hezká věc, pro někoho jistě užitečná a někdo s ní může být dlouho šťastný, ale není to matematika. To je jako byste říkali, že alternativní medicína není medicína. Nebo že alternativní věda není věda! Že alternativní pravda není pravda a že alternativní fakta snad nejsou fakta!
A víte co? Máte pravdu. Alternativní matematika není matematika, je to píčovina, byť by s ní byli mnozí spokojení a našli by se v ní. Stejně tak alternativní medicína, alternativní věda, alternativní pravda, alternativní zpravodajství nebo alternativní fakta: zajímavé do salónních diskusí a relativně neškodné v bezpečných dobách (uškodí nanejvýš svým zastáncům), ale když je potřeba něco doopravdy udělat a jde, jak se říká, z tlustejch do tenkejch, ukazuje se, že to je neúčinná nápodoba.
Postavte se na hlavu, ale tak to je. Na převezení knihovny si vezmu stěhováky s kladkou, pákou a hydraulikou, ne telekinetika. Když potřebuju zjistit, jaké daně se platí, použiju reálného daňového poradce, ne alternativního. Když si zlomím končetinu, půjdu s tím za doktorem bez přívlastků, ne za alternativním léčitelem, co přiloží krystaly a oznámí mi, že mi tělo dává najevo, že jsem neodpustil svému otci. (Ne, když přiložíte jitrocel místo krystalů, nezlepšíte to.)
Alternativa původně znamenalo “něco jiného, co ale lze použít místo původní věci”. Alternativa komerčního software v podobě open source a freeware, například. Jenže pak se posouvalo, rozšiřovalo a rozvolňovalo, až nakonec slovo “alternativní” zmutovalo významově do kamuflážní vlaječky, která, zapíchnuta do hovna na chodníku, z něj vytvoří “alternativní ambru”.
Být alternativní, tak napíšu, že jste právě dočetli alternativní sonet. Co na tom, že to nesplňuje parametry sonetu, však kdo vám dal právo posuzovat, co je sonet a co není?
Každý alternativní jedinec má tuhle otázku pohotově u pasu a kdykoli se s ní vytasí. No, pičo, realita mi dala právo posuzovat, co je fakt a co pitomost, a kdybys pitomost stokrát nazval alternativní moudrostí, neznamená to, že to tak je.