Chcete hejt? Dostanete hejt!
Jedu dolů Radlickou (ne teď, voové; situaci popisuju) a nahoře, za tím ostrůvkem tramvaje, zvolňuju, protože je za a) přede mnou pomalu jedoucí kolona a za b) za tím ostrůvkem křižovatka, kam občas přijíždí auta zprava a já je pouštím, nebo odbočují zleva a já je taky pouštím, ať tam nestojí.
Teď jedu, a když už vjíždím do křižovatky, protože nebylo koho pustit, tak to tam zleva sekne nějaká černá oktávka. Přejede koleje a nevypadá, že hodlá brzdit. Tak brzdím já. Ne, kecám: Hamtnul jsem na to plnou vahou a plnou rozhodností!
A jen co jsem to dobrzdil, tak oktávka zastavuje.
Tak se tu uklidníme, že, s řidičem si ukážeme, kdo teda pojede, a tak koukám, koukám, a vidím, že řídí osoba, vůbec se na mě nedívá a divoce mává levou rukou. Ale ne “jak to jedeš, kokote?!” ani “Bože bože”, ani “tak jeď!”, ale spíš jako “té lípy se nevzdám, zavolej mu a řekni, že tohle teda ne!”
V pravé ruce má, jak jinak, telefon v pozici “vodorovně před hubou” a je zabrána do hovoru. Volant právě drží, nekecám, kolenama!
“Ty píčo blbá!!!” řvu nahlas směrem k ní. Škoda že nemám otevřené okénko. Osobě je to samozřejmě úplně šumák, protože mě ani nevidí; čumí na ten telefon! Gestikulující levačkou asi občas přehmátne na řadicí páku…
Do psí mordy… Plastovej držák na telefon do auta stojí stovku! Zjevně tam má hlasitej odposlech. Já to dělám taky, když nenaskočí handsfree. Mluvím, ale mám obě ruce volné a nečumím na telefon.
Tohle není jediné setkání s telefonními držáky za volantem. V OC Chodov do mě nějaká kunda blbá málem nabořila při vjíždění na hlavní. Stál jsem, protože byla červená, ona vjížděla zprava, v ruce telefon, v druhé ruce volant, šaltpáku a kafe (!), zabraná do hovoru a jela, a to, že v ose vozidla stojí překážka, zavnímala tak dva metry před srážkou. Já nemohl dopředu ani dozadu, tak jsem jen vytřeštěně koukal, jak se na mě řítí tupaňa.
Genderově spravedlivě: takový zdravě rostlý Josef v usmolených montérkách za volantem nákladního vozu, který jednou rukou točí a druhou si drží u ucha a cosi vypráví, když si zrovna nevšimne, že zprava něco, protože vpravo vidí mobil a ne zrcátko, to je taky dílo.
Ze všeho nejvíc mě fascinuje to neohrožené blbství. Ti lidé se mohli během pár sekund rozsekat, nebo aspoň nabořit, nebo někoho nabořit, ale většinou nehnou brvou a dál se věnují hovoru a držení. Nikdo z nich nefláknul telefonem na sedačku spolujezdce, kdepak. Drží to furt v ruce jak skauti světlo z Betléma!
Na tohle by měla být nějaká osvětová kampaň. Na očkování kálí Lassie, ale blbové, co v autě držej u huby mobil, to je druh, co by měl bez výjimek vymřít.
A kdyby se to náhodou rozšířilo na všechny, co při telefonování držej mobil vodorovně před mordou, zlobit se nebudu.