Miluju titulky v deníku Metro, to je svébytný druh copywriterské impotence. Víte, že to je špatně, ale přesto vás to určitým způsobem fascinuje. Asi jako obrázky, co namalovali mentálně postižení. Nebo jako obrázky, co namalovala gorila. Nebo jako titulky, co napsala mentálně postižená gorila.
Takový titulek v deníku Metro sestává, a to je železné pravidlo, ze dvou vět, což je hrozivá knuta, která visí editorovi nad hlavou, a proto si editoři vyvinuli několik šablon, do nichž si ty titulky nalámou. Však to znáte:
- “Šablony. Editoři si je vyvinuli”
- “Titulky. Píše nám je maniodepresivní šimpán”
Myslíte si, že přeháním? Dejte si pár reálných:
- “Klavírista. Ukázal, že u policie je fajn”
- “Taxikáři. Dejte si na ně pozor”
- “Výstava. Bude souboj fotek”
- “Čtenáři. Kolik za dary?”
- “Santa Klaus. Proháněl se v akváriu”
- “Granát. Řezali ho pilkou”
- “Češi. Jsou zachráněni”
- “Aeroholding. Další podíl už neprodá”
- “Sáblíková. Vyhrála už i univerziádu”
- “Lev Praha. Slovan deklasoval 7:0”
Ale tím jsem trochu odbočil od tématu, o kterém jsem chtěl psát. Už už jsem se do něj pustil, ale pak mě napadlo, že napíšu titulek, který bude znít: “Řetěz. Urval se z něj” - a takle mě vám to vzalo.
Tak víte vy co? Necháme to takhle, když už se to tak stalo, a to původní téma si dáme jindy…
(“Téma. Nechal ho na jindy”)