Tvář

cover

Jsem starej, it’s official!

Nevím co nás to napadlo, ale pustili jsme si v sobotu ráno Novu. A tam byla 68. řada show Tvoje tvář má známý hlas.

Jo, první byla zajímavá, tehdy před lety, ale vyčpělo to rychleji než Starobrno, natočené takzvaným docmrndáváním.

Je z toho takový divný útvar podivný, ale co na tom, diváky to má, kdo jsem já, že…

Co mě zaujalo: Když nejedou starý fláky, jedou moderní světový střední proud. A tam jsem poznal, že jsem starej.

Totiž, říká se takový vtip, že naše generace je první, která říká dětem “Co to posloucháš za měkkou muziku, dyk to je jen kňourání.” Tak jako je pravda, že my vyrostli v době, kdy hráli Ministry a NIN a black metal byl na vrcholu a Nirvana v půlce devadesátek zněla jako popík. Prodigy byli plní zloby a vzteku, technopárty jely svých 120BPM/120dB, labužníci sjížděli thunderdome a když chtěl člověk trošku klidnějších vod, zakotvil u Cavea…

Čímž jsem jen chtěl říct, že mám velmi široké pojetí toho, co je mi příjemné poslouchat, a to tam je i Diamanda Galás, PJ Harvey, staří Greenhorns, swing 30. let, Žbirka (z dob Limitu a Lučeniča) i Precedens, Residents, Laibach, Vltava i Dead Can Dance, Plastici, KLF, Zita Swoon, EBM i Čajkovskij, Gorillaz i BLAS, Neuropa i Glass i … prostě leccos.

Jen dvě věci jsem v devadesátkách v muzice nesnášel: rap a takový to kňourání, kterému se určitě nějak říkalo, ale nevěděl jsem, jak. Rap, který tehdy cpali i do pudingu, se naštěstí vrátil na svoji scénu a začal bejt i zajímavej, a z toho druhého se stal mainstream.

Když jsem se ptal lidí, jak že se tomu říká, dozvěděl jsem se, že to je tak řečený vyteplený árenbíčko. Díky Spotify, že mi nabízí z nové a současné hudby ty živější kousky, ale pak se nedivím, že mě fakt zaskočí, co že je ten ozajstný střední proud. Ouuu eeeee hmmmm ahaaaa hmmm ouiuaie bejby…

No, a tak jsem poznal, že jsem starej: přestal mi vyhovovat současný populární střední proud, který si představuju přesně tak, jak to prezentují dramaturgové Tváře s hlasem. Ale furt je ještě naděje, že se to zas za deset let posune, že zase dojde k nějaké fúzi a objeví se nová popmuzik, která bude dunět, břinčet a dusat. Ale do tý doby budu starej, a budu holt lovit v tom, čemu se dneska říká asi alternativa.

Zaplaťpámbu, že je nabídka nové muziky mnohem, mnohem širší, než kdy byla. Tak nemusím být úplně frflavej dědek, co vzpomíná na ty svoje šedesátky. Naštěstí.

Hmmmm ou yeah nnnah ayeee bejby…