Lidi nemají problém se svojí svobodou. Tu chápou většinou intuitivně, někdy sice poněkud extenzivně, jako že “já si můžu dělat co chci”, ale chápou.
Mnozí mají ale problém se svobodou druhých. Když to řeknu hodně vulgárně, tak: “Já si můžu dělat co chci, ale támhle X, s tím by se mělo něco dělat, vždyť on si dělá co chce!”
Svoboda slova pak znamená, že já si můžu říkat, co si myslím, a nikdo mi v tom nesmí bránit. V extenzivním výkladu pak “nikdo nemá právo mě neposlouchat!” Ovšem támhle X, ten si říká, co si myslí, ale on si myslí samé nesmysly. To by se ale nemělo trpět, protože jeho názory jsou škodlivé, to snad všichni vědí.
Situace se má tak, že buď může svoje názory psát Okamura, Volný i A2larm, nebo není svoboda slova. Všechny zvolené příklady jsou pro někoho extremistické, dokonce i protidemokratické. A2larm jede svůj svatý boj proti kapitalismu (díky němuž, nutno podotknout, nevychází jako cyklostylovaný samizdat, ale jako periodikum, dotované nenáviděným systémem), Okamura jede svůj svatý boj proti kde čemu, zejména proti nenáviděné demokracii, která umožňuje, aby se sem dostali uprchlíci. Volný jede svůj svatý boj proti demokracii, která umožňuje, aby i burani měli zástupce v parlamentu. A tak dál.
Pak se tlačí na sociální sítě a podobná média, aby bránila projevům extremismu, což je za A velmi vágní canc, protože je naprosto nekonkrétní, a co je nekonkrétní, to je amorfní a tvar tomu dá ten, kdo nejvíc řve, a za B technický nesmysl, protože internet je fakt svobodný, a jakékoli omezení se s menší či větší námahou dá obejít.
No a když se zatlačilo a sociální sítě začaly bránit a mazat, tak co? No jasně, budíček! Najednou si všimli, ačkoli to bylo od začátku jasné, že když je někde naprosto neurčitá hranice, tak její hlavní vlastností je, že nikdy nevíte, jestli jste před ní, nebo za ní.
My nejsme extremisti, to tamti jsou. Tamty zakažte!
My bojujeme za svou svobodu, tamtěm ji omezte!
Kecy. Pokud bojujete za svobodu, musíte bojovat i za jejich, ačkoli víte, že oni (a je jedno, jestli Okamura, Mlaus nebo A2larm) by nejradši tu vaši omezili. Jakmile si zvyknete, že “jedny” omezíte, tak si můžete být jisti, že nevíte dne ani hodiny, kdy zrovna vy budete ti “jedni”.
PS: Máte pocit, že vás někdo umlčuje? Že je váš názor “nepohodlný”, a proto “ho umlčují”? A píšete o tom na veřejná místa, jako je Facebook nebo web? Aha, aha… V takové situaci nejde o projev omezení svobody slova, ale o starý dobrý megalomanický blud.