Tuhle jsem objevil něco, co se jmenuje bramborový paradox.
Začíná to celé jako velmi podivná historka o muži jménem Fred, který si přinesl domů brambory. Ne, to není ještě to podivné. Stává se to. Zkrátka tento konkrétní muž si přinesl domů rovných sto kilo brambor. Dal je do sklepa a šel spát.
Teď to začne být divné: Brambory, co si přinesl domů, obsahovaly 99 % vody. Brambory sice mívají tak okolo 75 % vody, ale tohle byly speciální matematické brambory, které obsahovaly 99 % vody, tedy ještě o něco víc, než má medúza. Ale ruku na srdce: jsou muži, kteří jsou schopni přinést domů metrák brambor s konzistencí rosolu a nevšimnout si ničeho divného.
Každopádně v noci brambory (či co to přinesl) ztratily část vody, takže ráno měly už jen 98 % vody. Otázka je: Kolik vážily ráno?
Teď trochu formálněji: Máte sto kilo něčeho, co je z 99 % z vody. Pak se to vysuší, obsah vody se zmenší na 98 %, kolik to bude vážit?
Odpověď je: 50 kilo. Na první pohled to většinu lidí udiví, protože to je kontraintuitivní. Zkrátka intuice vám říká, že máte sto kilo něčeho, pak se v tom něco změní z 99 procent na 98 procent, a najednou je toho polovina?
Můžete si to přepočítat hned několika způsoby. Já mám nejradši ten, kdy si celý model obrátím: Fredovy brambory jsou vlastně 1% roztok bramborové sušiny ve vodě (jo, je to totéž, jen z druhé strany). Mám tedy 100 kilo jednoprocentního roztoku bramborové podstaty ve vodě. 1 kilo sušiny, 99 kilo vody. Sušina zůstává. Když se z toho stane dvouprocentní roztok (tedy bude mít 98 % vody), kolik toho bude? Přesněji: Kolik dvouprocentního roztoku uděláte z jednoho kila sušiny?
No dobře. Tak si dáme to s pravděpodobností, jo? Máte troje dveře, a za jedněmi je koza…