Excel

cover

Ještě k tomu mému tweetu

Nejmenovaná webová agentura, nejmenovaná kolegyně, čas: kdysi dávno.

Jednoho odpoledne se přitočila a povídala: “Víš jak máme ty tři weby s registracema? Tak já bych potřebovala informaci, kolik každý z nich má registrovaných uživatelů. Zjistíš mi to, ju?”

Když slyším “ju?”, ježí se mi chlupy a potlačuju projektilové zvracení, ale to sem nepatří…

Zjistil jsem požadované a dal jsem tři údaje. Říkejme jim A, B a C. Poděkovala, a bylo.

Asi za dva dny mi ukazovala, jak to krásně dala do Excelu. Počet registrovaných A, B, C, celkový počet registrovaných, průměrný počet registrovaných per web, rozptyl, směrodatná odchylka, korelace, všechno.

Dívám se na to a říkám: “Hele, kdes vzala ten celkový počet registrovaných?”

Zasmála se, jako by to byla ta nejpitomější otázka na světě, a povídá: “No ty si myslíš, že neumím v Excelu sečíst A+B+C?!”

Zasmál jsem se taky a povídám: “Hele, a počítáš s tím, že jsou lidi, kteří jsou registrovaní na dvou, nebo dokonce na všech třech webech?”

“No jasně!”

“No…?”

“No - co?”

“No a kolik jich je?”

“To nevím, to jsem nepočítala, to mě nezajímá…”

“Aha. Já jen že v tom celkovém počtu je máš započítané dvakrát, nebo i třikrát, protože když má někdo registraci A i B, tak je v čísle A i v čísle B, a když je sečteš, tak ho započteš dvakrát.”

“A jo! Nojo! A jak já to v tom Excelu zjistím, kolik takových je?”

“Nezjistíš, to ti budu muset zjistit já.”

“Tak mi to prosím zjisti, ju?”

“Jo, dej mi deset minut…”

“Dík. A hele, kolik si myslíš, že teda bude těch registrovaných celkem? Bude to míň, nebo víc?”

“Stoprocentně to bude míň, než je ten součet.”

“Proč myslíš? Však ty weby jsou dobré!”

“No právě. A čím lepší budou, tím menší bude ten celkový počet.”

“Ty jsi, poslyš, hrozný pesimista…”

“Hele, to není pesimismus, to je matematika: Ty množiny registrovaných se můžou překrývat, nejsou exkluzivní, čím kvalitnější weby, tím vyšší pravděpodobnost, že lidi budou mít registraci na více z nich a…”

Neposlouchala. Slovo “množiny” v ní zjevně probudilo nějakou dávnou vzpomínku. Nadšeně se plácla do čela a povídá:

“No jasně! Já spočítala součet, ale já musím spočítat průnik! Dobrý, díky, to už v tom Excelu dám, tam je funkce na průnik.”

Zavřel jsem oči a pomalu, hodně pomalu a dlouho jsem dýchal.