Taková samozřejmost, znáte, máte v oku, ale stejně.
Tuhle se rozpoutala diskuse stran tachometrů, jestli jejich “podukazování” nesouvisí s tím, že na autě mohou být kola s různým průměrem. Seděl jsem v autě, čekal jsem, (pro mravokárce dodám, že jsem měl puštěný motor a klimatizaci, aby jim rupla cévka hned a neotravovali svými dobrými radami) a počítal si to. Kolo má průměr tolik a tolik, to znamená, že má obvod tolik… Tolik?! No fakt že jo. A o kolik se to změní, když se kolo zmenší o palec. O dva. O tři.
Připomnělo mi to opačný problém: Představte si, že okolo rovníku natáhnete provaz. Pro zjednodušení berme, že je Země čistá koule o poloměru 6378 kilometrů. Máte to? Provaz bude fakt dlouhý, skoro 40.000 kilometrů. Ou kej. A teď ho prodloužíte, takže pod ním vznikne prostor, vysoký jeden metr. Prostě furt bude okolo rovníku, ale všude bude metr nad povrchem. O kolik ho prodloužíte? Má 40 tisíc kilometrů… Musíte ho prodloužit tak, aby měl všude metr vůli.
Možná to znáte, tak to víte, ale pokud ne, zkuste odhadnout. A když uděláte stejný pokus s nafukovacím balónem a švihadlem, dejme tomu. Máte balón o průměru metr, okolo něj obtočíte švihadlo, fajn, a požadavek je stejný: prodloužíte švihadlo tak, aby mezi ním a balónem byla přesně metrová mezera. O kolik?
Už počítáte? To je překvápko, co?
Zpátky ke kolu: takový blbý kolo 225/40 R18 má poloměr 32 centimetrů. Kousek, co? A obvod má skoro přesně dva metry (201). Kdyby to bylo R19, má obvod 208 centimetrů. Ale R19 bude spíš něco jako 235/55 R19 s obvodem 232 centimetrů. “Malé” 195/65 R15 mají obvod 199,3 centimetrů. Rozdíl je něco přes 32 centimetrů. A teď počítejte: Když máte na autě ty velké 19” a tachometr ukazuje přesně, a pak prohodíte R19 za R15 (pomiňme, že to je nesmysl), tak o kolik bude tachometr podměřovat?
Pokud je tachometr s 19” koly přesný, tak bude s 15” koly ukazovat 100, ale auto pojede 85. Můžete si spočítat, a pak třeba ověřit.
A když už jsme v tom, víte, jak se udává spotřeba auta? Jasně, v litrech na sto kilometrů. Litry lomeno kilometry, to jsou vlastně decimetry krychlové na kilometr. Čili 0,001 metru krychlového na 1000 metrů, a když to pokrátíme, tak by se vlastně dala měřit spotřeba jako - správně, jako plocha. V milimetrech čtverečních třeba.
Pro lepší vizualizaci si představte, že benzín je jako plastelína, jo? Vezmete jí deset litrů a uválíte z ní takovou šňůrku. Provázek. Tkaničku. Tenkou, leč dlouhou sto kilometrů. Tím simulujete spotřebu auta “deset litrů na sto kilometrů”. Aby se to líp počítalo. A aby se to líp žmoulalo, tak vezměte jen litr a deset kilometrů.
Litr, to je vlastně krychle o hraně 10 centimetrů. Teď z té krychle uděláme hranolek. Se čtvercovým průřezem, ale dlouhý. Výšku i šířku zmenšíme na 1 cm, délka naroste na 1000 centimetrů, tedy 10 metrů. Když výšku i šířku zase desetkrát zmenšíme, na 1 mm, délka se zase stokrát natáhne, a bude mít ten jeden kilometr. Takže vychází, že auto se spotřebou “deset na sto” za sebou táhne tenký hranol s průřezem 1 milimetr čtvereční. Anebo milimetrový (1,12mm) drát.
Čím úsporněji jedete, tím je tenčí.
Ale VY byste, of course, měli jezdit na piciglu…