Lidi remcají.
Chtěli by tohleto, támhleto, a “když nebude toto, tak do toho nejdu” a “jestli nemáte platbu inkasem, tak to neudělám”…
Pak záleží na tom, jaký máte produkt. Pokud generický, tak to máte blbý, ale pokud dokážete něčím přesvědčit, že chce fakt vás, tak věřte tomu, že nakonec, nakonec to půjde, a těch, co to “nechtějí”, bude minimum.
Ale na začátku to zkusí. “Musíte to mít takhle…”
Jediný možný postup je jasně říct: Ano, to bude, nebo ne, to nebude. A pokud řeknete to druhé, tak si za tím stát. Jo, přijdete o část zákazníků, ale o mnohem menší část, než byste si na začátku mysleli.
To je jako s těma platbama. “Ne, nikdy nebudu platit kartou” a “nikdy neuložím”. Guruové říkali, že “odpor k opakovaným platbám je v Česku obrovský”. A ejhle: byli, byli hlasití, a nakonec jsme se dostali do stavu “ber, nebo nech ležet”. Část brala, část nechala ležet. Tak to má být.
Ti, co nechají ležet, by většinou nechali ležet při jakékoli sebemenší problematické věci. Smiřte se s tím, že nebudete pro všechny.