Mám rád hlasatele lepších zítřků, kteří předpokládají, že změna k dobru už nastává, a lidé to prostě přijmou a změní své chování.
Jasně, máme tu příklady, třeba nástup mobilů, že? Kdo by si byl pomyslel, vizionáři to říkali, a tak dále… Tak proč by stejně nemohla fungovat, zum Beispiel, třá sdílená ekonomika nebo virtuální realita? Jaký je v tom rozdíl?
No, je… Sdílená ekonomika jde totiž tak trochu proti jednomu z prastarých lidských pudů, totiž pudu vlastnictví. To je pud mnohem starší než civilizace, sorry, a ani ho nevymyslel kapitalismus. Jen ho respektoval. Poučili se o tom třeba stavitelé kolektivních domů. Vize, že lidé chtějí a budou dělat všechno společně, od jídla po praní prádla, prostě nefunguje. Lidé chtějí soukromí, a když mají soukromí, chtějí i soukromé vlastnictví… Takoví prostě jsou. Buď to respektujete, a vaše vize budoucího nemůže jít proti tomu, nebo to nerespektujete a vaše vize budoucího počítá s novým člověkem.
Na to se vždycky ptám, kde se vezme ten nový člověk a kam půjde ten starý, protože tuším, že v historii byla vždy stejná odpověď.
Virtuální realita má jiný problém. Totiž že už tak třicet let posloucháme, jak to promění celý svět, revoluce atd., a to vše do pár let. Třicet let, fakt, a furt nic. Ano, VR se používá v některých oblastech, jako je výcvik (simulátory, trenažéry a podobně), v některých oblastech konstrukce, a v některých hrách. Ale nějak tomu chybí to zásadní, totiž use case, co byste chtěli mít doma a o čem byste si řekli “hele, s tím bude můj život mnohem lepší”. Protože, unpopular opinion, takové využití zatím není. Zatím není nic, co by evangelisti VR oznámili, a u čeho by si člověk řekl: Jo, to si jednoho dne pořídím domů, protože mi to bude užitečné!
Takže VR je hezký příklad evoluce, nové technologie, která má svoje použití, ale sorry, sci-fi vize “virtuální reality všedního dne” se nekonají a zatím se asi ani konat nebudou. Jestli jste se těšili na Matrix a na to, že se odstěhujete do virtuálních světů, musíte si zatím nechat zajít chuť.