Exkluzivní informace, kterou jinde nenajdete. Ale fakt!
Bylo mi v posledních letech poslouchat (tohle je staročeská vazba, tak mi nepište, že tu mám chybu, a čtěte to jako “musel jsem v posledních letech několikrát přetrpět…”) názory mediálních mogulů stran placeného obsahu. A vždycky, vždycky se to neslo v duchu “my to tak nějak opatrně zkoušíme…”
Už jsem to psal: Není nic jako “opatrně zkoušíme”. Buď to děláte, nebo to neděláte. Ale ještě vtipnější bylo to pokračování.
“My zkoušíme zpoplatňovat zpravodajství” (jako vážně? A nezkoušíte zpoplatňovat třeba hluk aut a cinkání tramvají?) “… převážně teda naše exkluzivní zprávy!”
Nezlobte se na mne, možná budu znít hrubě, ale u toho posledního výskytu jsem se nepokrytě smál. “Exkluzivní zprávy jsou co, podle vás?” Prý zprávy, které mají jako první. Fakt nechci znít povýšeně nebo arogantně, ale tady jsem se už neudržel a natvrdo se zeptal, jestli si všimli z té výšky ředitelské kanceláře ve vydavatelství, že vydaná zpráva je de facto veřejný majetek a že nějaká exkluzivita byla možná jeden den u papíru, někdy jen půl dne, a na internetu je to tak dvacet minut?
Byl smutný, pan ředitel, to nemohu říct. Ptal se mě, jak by to mohli omezit. Ne, jako vážně: jak by to mohli omezit! Jako že napíšou zprávu, předplatitelé si ji přečtou, ale nikomu ji neřeknou, nikam ji nenapíšou a nikdo se o ní nedozví. Už jsem nechtěl být zlý, a tak jsem jen připomněl, že někteří předplatitelé jsou novináři, a ti tu zprávu - samozřejmě ne doslova, ale tu podstatnou informaci - prostě napíšou po svém, někam zavolají, aby si ji ověřili, a vydají ji. Na nepoloženou otázku jsem odpověděl: “Ne, nezměníte to, takto to je a už to tak bude vždycky. Musíte svůj prodejní model stavět na něčem jiném!”
Zbytek našeho hovoru si nechám pro sebe, není to podstatné, a to výše napsané demonstruju na jednom nedávném příkladu.
Na INFO.cz jsme napsali, že ministr Hamáček je mamlas. Ne, promiňte, to nebyla ta exkluzivní zpráva, to se ví. Napsali jsme, že Hamáček odvolal Netolického. Měli jsme tu informaci první a pustili jsme ji ve 12:56.
Ve 13:20 zprávu vydaly SeznamZprávy. Já si toho všimnul ve 13:26. Trvalo to tedy kolik? Ano, správně, trvalo to 24 minut.
24 minut exkluzivity zprávy.
Pokud chcete prodej obsahu stavět na exkluzivitě, tak prodáváte těhle 24 minut. To je životnost “exkluzivní zprávy”, tipuju, že to bude tak zhruba průměr. U větších bomb to bude ještě kratší doba. Teď to vynásobte koeficientem “počet exkluzivit za měsíc”, a výsledek vynásobte koeficientem “podíl takových zpráv, u nichž fakt, že je víte o 26 minut dřív, má nějaký výrazný efekt”, a získáte hodnotu exkluzivity zpráv.
Fakt, zamyslete se, jestli nebude lepší prodávat něco jiného, než prchavou naději na půlhodinový pocit vím to dřív než vy.