S Pirátama mám velmi dlouhou osobní historii, naplněnou spoustou veselých historek. Kdo mě znáte, tak víte, jakou zábavu mi tahle parta ajťáckých pábitelů skýtala ve svých začátcích. Jak ve veřejném fóru propírala všechno, a když se členové vyjadřovali, byla to ryzí nádhera. Setkávali se tam aktivisté proti kapitalismu, za ekologii a pro Palestinu s procesními obsedanty level Hasalík a s pozoruhodně schopnými a věcnými lidmi, co se dostali brzo do vedení.
Po pravdě nejsympatičtější z nich mi je Ivan Bartoš. Chytrej, čitelnej a schopnej politik nové generace. Super.
Dál je to horší. Mikuláš Ferjenčík mi kdysi odpovídal na nějaké veřejné výtky stran jejich kampaně, v níž vytáhli podivný soudní případ, srdnatě se bili za to, že zlé SW korporace zničily život klukovi, co jen sosal programy, které potřeboval do školy, tvrdili, že u soudu byli, a po pár dobře mířených dotazech a o jednu stošestku později přispěchal Ferjenčík s vysvětlením, že vlastně nešlo o jeden soudní spor, ale kompilace několika reálných případů… A přisadil si i Michálek, právné expert Pirátů, že vlastně nikde netvrdili, že šlo o reálný případ.
Jo, ten Michálek, co ho pak odvolávali, protože na něj vyskakovaly zprávy zvnitřku strany, že je arogantní a šikanuje.
Po pravdě řečeno jsem byl poslední rok, možná i delší dobu, naprosto zoufalý z tristního veřejného vystupování mých oblíbených pravicových stran. Psal jsem o tom nemálo. Nemastné veřejné vystupování vedení atd. Sympatický mi začal být STAN, a Piráty jsem byl ochoten nějak strpět, a to jen díky schopnému Bartošovi. Chtěl jsem jejich koalici volit a zakroužkovat na kandidátce STANaře…
Nechávají mě chladným hoaxy o tom, jak Bartoš hodlá zabavit byty pro migranty, to jsou ultra píčoviny. Nechávají mě chladným volební plakáty s borcem Michálkem, který má možná právo vystudované, ale představuje si to jako kovbojku, kde se točí lasem. Sorry, Michálek je pro mne na základě zkušeností, viz výše, ve škatulce “křivák”, ale na ministerstvu napáchá jenm málo škod, protože ho státní aparát úspěšně odstíní.
Jenže když jsem z těch nejvyšších pater sestoupil o kus níž, tak jsem si uvědomil, že tam je ještě větší problém. Čtu, co píšou členové, a co jsou ochotni veřejně tvrdit. Jeden Pirát z Prahy 7, kterého znám osobně, si jede svůj odpor vůči establishmentu, EU a podobným věcem stejně jako v dobách před patnácti lety. O druhém Pirátovi ze středních Čech se odmítám bavit. Chvíli jsem sledoval naši pirátskou místostarostku na Twitteru, a jakkoli může být v praktické politice na místní úrovni skvělá, tak mi její politické názory v “horkých” tématech nesedí. Pak tam jsou ale fujtajblové existence typu protiizraelského ultralevicového senátorského kandidáta. Pak tam je ten, co kandidoval v Brně a dělal ty triky s doménou, a ještě se obhajoval jak dvacetiletej fracek. Další řadový Pirát mi tuhle přišel vysvětlovat, jak se mýlím, protože je dokázané, že za tornádo může změna klimatu, protože tornáda tu nikdy nebyly! Vyměnili jsme si asi šest tweetů, než mě znudil, ale fascinovalo mě, že v každé své odpovědi nějak zmiňoval “konzervativce”. Pak mi došlo, že tím myslí mě, což mě pobavilo, ale zároveň mě nasrala jeho neskutečná zaťatost. “Tornáda tu nebyly” - “Byly vždycky, viz tento přehled tornád” - “Tak jo, to dokazuje, že klimatická změna není, konzervativci můžou jít klidně spát, zatímco na Moravě blablabla…” - “Tak si ten odkázaný článek aspoň přečtěte…” - “Nepotřebuju si nic číst, vědci dokázali, blabla, konzervativci, blabla…”
Jako ne že by u druhé koalice nebyli řadovými členy exempláře hodné podivu. Zrovna třeba Skopeček s jeho hejnárodním tweetem o českých šéfech institucí, to je taky slušný dílo. Jen mi připadá, že podobné úkazy u (například) ODS jsou důsledkem nějakého osobnostního rysu, nebo prosté pitomosti, ale u Pirátů mi tihle úkazové nepřipadají hloupí, jen ideologicky na přespiču.
Ano, Piráti mají potenciál oslovit mě, městského liberála napravo, ale ta strana vyrostla z nějakých kořenů, a pokud nechce přijít o staré voliče, tak jim musí dělat nějaké úlitby. Touhle cestou se rozhodla jít, a právě kvůli těmhle úlitbám starým radikálům, co prosákly nejen do programu, ale furt kvasí dole, mě nakonec pár měsíců před volbami odpudila.
Držím se trefného vyjádření Mirka Topolánka, že “pro koalice by měl být Babiš nepřítel a ta druhá koalice soupeř”. Jen prostě sorráč, tohle nekousnu, ani kdyby měli tři Bartoše a já kroužkoval STAN odshora dolů.