Kritické myšlení

cover

Tolik chytrých lidí sedí a přemýšlí, jak účinně zmenšit vliv fake news, lží, manipulací, bullshitů a hoaxů na populaci. Tolik chytrých lidí! Fakt! A zatím nic moc výsledky, protože efekt působení píčovin na lidskou psýché je velmi komplexní, není to jen tak nějaké “když tohle, tak pak toto”, je to závislé nejen na intelektu, psychice, ale i na okolí, na sociálním postavení, na sebehodnocení a na spoustě dalších věcí. Prase aby se v tom vyznalo, natož aby dokázalo navrhnout něco účinného, co tomu zabrání.

A pak, jako už tolikrát v dějinách, přijde bystrý jedinec a řekne něco, co způsobí onen moment, známý jako: “Heuréka!”

Totiž přijde a řekne: “Kritické myšlení, volové!”

Bum ho! Jasné, jednoduché a vševysvětlující řešení, které až do té doby nikoho nenapadlo! Kritické myšlení, no jasně! A tak ti chytří lidé propuknou v jásot, nadšeně volají “Kritické myšlení!!!”, vezmou jeho apoštola na ramena, odnesou ho ven, před dav, a požádají ho, aby to řekl lidem! “Jdi a šiř slávu kritického myšlení,” za ním volají, a protože jsou opravdu chytří, tak se potichu vrátí zpátky a zavřou za sebou, aby měli klid na hledání skutečně účinné metody…

Protože výkřik “Kritické myšlení!” je skvělý, pravdivý, ale v dané situaci užitečný asi jako blockchain. Kritické myšlení by totiž opravdu pomohlo, jenže je s ním takový drobný problém…

Kritické myšlení nemáte dané. Nemůžete si ho vědomě zapnout, jako když si pilot stíhačky zapne forsáž. Musíte se ho nejdřív naučit, a pak ho procvičovat a pilovat a používat, navzdory vlastnímu mozku, který vám říká “vyprdni se na to, přijmi to, co si myslí všichni, je to jednodušší, je to asi pravda, podívej se, kolik lidí to říká, to si jako myslíš, že se mýlí?!”

Ve škole vás ho moc nenaučili, protože spíš procvičovali zapamatování. Možná aplikaci a abstrakci. Ale ne kritiku. Což je problém, protože pak máte slovo “kritika” spojené tak nanejvýš s Mirkou Spáčilovou, a nejen že ji sami neprovozujete (fakt ne, tomu, co děláte častěji, se říká “remcání”), ale když už ji vidíte, pletete si ji s “hejtem” a hledáte v ní kde co, ale hlavně kdejaké motivace, od “závisti” po “nepřátelství”.

Naučit se kritické myšlení není vůbec snadné, protože nejdřív musíte přijít na to, že to je pro vás nějak přínosné. No, to chce celého muže a celou ženu, aby sami sebe přesvědčili, že je pro ně dobré se ve věcech rýpat a pochybovat a hledat… Helejte: je to náročnější, lidi vás mají za fouňu a za namyšleného aroganta, život se vám v mnoha ohledech ztíží, tak proč byste to měli dobrovolně podstupovat? Všechny ty argumenty pro kritické myšlení se, paradoxně, nejlépe chápou, pokud kritické myšlení máte. Ta dá, začarovaný kruh…

Druhá věc je, že opravdu funkční kritické myšlení může vyrašit jen v takové kotrbě, kde je už silné logické myšlení, schopnost abstraktního myšlení, schopnost myšlení divergentního i syntetického, zkrátka tam, kde je už řádně dáno předem. Čili jinými slovy: Efektivní kritické myšlení je libůstka, dostupná tak pro patnáct procent populace.

Představa, jak evangelista přiběhne k deb… pardon, k někomu z méně podnětného prostředí a řekne mu: “Použij kritické myšlení!” není řešení shora nastíněného problému. Dokonce to není ani na usazení s popcornem v první řadě. To je spíš z rodu těch scén, při kterých se studem odvrátíte.